největší průšvih je, že jsou ty systémy "solidární"

Tzn. že se nesleduje má dáti - dal, tedy v případě zdravotnictví kolik kdo do systému dal a kolik čerpá, v případě důchodů kolik kdo přispěl, takový dostane důchod. řešením jsou (alespoň virtuální) individuální účty s pravidelnými výpisy pro klienta. Jenže to by stát nesměl platit na zdravotnictví za státní pacienty 1/3 toho, co by v reálu měl a důchody by zase nesměli pobírat lidé, kteří do systému nikdy nedali ani korunu. Plus nesměla by být směšně nízká cena práce, která vede k tomu, že prodavačky, dělníci, servírky a jiné špatně placené profese mají tak nuzné mzdy, že jejich odvody nestačí a jejich důchody i zdravotní péče musí být dotovaná z peněz někoho jiného. Současné systémy nejsou solidární, ale zlodějské a neefektivní.