Chystá se další útok na rodiny s dětmi?

V poslední době se stále častěji objevují snahy posilovat tzv. odpovědnost dětí za životní úroveň rodičů v nouzi. Naposledy v souvislosti se snahou ministra Drábka o omezení příspěvku na bydlení až od věku 75 let.

Tento krok, stejně jako takzvané parametrické změny důchodového systému, by vystavil více důchodců do stavu sociální potřebnosti bez možnosti řešit svou situaci vlastními silami. Poměrně masivní nárůst počtu sociálně potřebných důchodců se navíc snaží ministr Kalousek zařídit snížením sociálních odvodů osobám samostatně výdělečně činným, které by mělo za následek jejich velmi nízké důchody.

Uvržení řady starých spoluobčanů do stavu nouze chce ministr Drábek řešit posílením a častějším (přednostním) využíváním mezigenerační solidarity v rámci rodiny, která by měla fungovat tak, že bude vymáhána finanční podpora rodičům od jejich dětí úměrně jejich příjmům. Až dosud to na první pohled vypadá logicky. Je tu ale jedno velké ALE:

Dítěti výdělečně úspěšnému bude nařízeno posílat rodičům nemalý obnos peněz na jejich živobytí. Jenže toto výdělečně úspěšné dítě bude již odvádět sociální "pojištění" a daně, ze kterých jsou financovány důchody a sociální dávky vrstevníkům jeho rodičů. Takové dítě tedy bude jednak přispívat do solidárního systému cizím lidem a zároveň platit přímo svým rodičům. Rodič, který vychoval výdělečně činné dítě přispívající do solidárního systému značné peníze, nebude mít nárok na podíl na této solidaritě.

Pokud se do stejné sociálně složité situace dostane bezdětný, tedy nebude mít dítě, na které by Drábek složil břímě zajištění, nebo se do této situace dostane člověk, který vychoval 10 dětí, ale ani jedno nepracuje, a tudíž je nebude možné hnát k odpovědnosti za financování svého rodiče, je situace diametrálně odlišná. Takoví lidé spadnou do sociální sítě, mají nárok na využívání solidárního systému. A kdo to zaplatí? I ti, kteří díky Drábkově úsilí musí platit navíc přímo svým rodičům.

Výsledkem je systém, kdy solidaritu může využívat ten, jehož děti neplatí do solidárního systému nic nebo který děti vůbec nemá, ale solidaritu nemůže využívat ten, kdo vychoval plátce do tohoto solidárního systému.

Je to další krok ve směru podpory bezdětných a nepřizpůsobených (eufemisticky řečeno) a trestání a diskriminace rodin vychovávajících pracovité děti.