Daně podle ČSSD - nemastné, neslané, těžko stravitelné

Již druhým dílem pokračovalo představování základních kontur budoucích programových priorit z pera ČSSD, tentokrát věnovaným daním. Očekával jsem, zda se ČSSD podaří jasně vymezit vůči politice pravice, že zvedne hozenou rukavici a nabídne smysluplnou alternativu. Podle mého pocitu se tak nestalo. Hlavním mottem sice je vyrovnaný rozpočet, ale cesta k němu (k získání 160 mld. Kč ročně) je velmi nezřetelná. Daňové představy ČSSD se ani okrajově nedotkly postavení rodin ve společnosti, velmi neurčitě burcují proti prohlubování rozdílu v odvodové zátěži zaměstnanců a pracovníků v režimu švarcsystému bez náznaku systémového řešení. Pozitivní je to, že alespoň kladou otázky a umožňují lidem se vyjádřit. Učiním to i já v tomto článku. Podbarvené otázky jsou dotazy autorů návrhu daňové politiky ČSSD.

1. Jakou mezní sazbu daně z příjmu fyzických osob má ČSSD prosazovat? Má to být 38%? Méně anebo více? Důležitou otázkou je také, od jakého příjmu by platila tato sazba. Má to být 100 000 měsíčně, tedy 1 200 000 Kč ročně?

2. Progresivní zdanění fyzických osob může být zajištěno dvěma nebo více různými sazbami? Má být sazeb více než dvě? Pokud ano, kolik a jaké?

Tyto otázky jsou hodně předčasné - chybí ujasnění si, z jakého základu by měla být daň vyměřována. To je klíčové. Srovnatelným základem je tzv. superhrubá mzda, tj. celková odměna zaměstnance za práci, jakožto srovnatelný ukazatel s hrubým ziskem OSVČ. Sazba u OSVČ zároveň úzce souvisí s tím, jakou část výdělku stát umožní uplatnit jako daňově uznatelné náklady - pokud dnes může OSVČ, která žádné náklady nemá (typicky právě švarcka), 60% svého výdělku vyjmout z odvodové povinnosti, dostává tím obrovskou výhodu proti zaměstnanci, ale i proti podnikateli, který náklady účtuje. Základním východiskem by tedy mělo být sjednocení nebo alespoň značné sblížení vyměřovacích základů tak, aby jedna skupina výdělečně činných nebyla zvýhodněna ještě před samotným zdaněním.

Pokud ČSSD považuje za základ hrubou mzdu u zaměstnance a hrubý zisk u OSVČ, pak sazba 38% znamená 28,2% u zaměstnanců, 38% u podnikatelů účtujících náklady a 15,2% u švarcek, procenta vztažená ke srovnatelné reálné ceně práce. Takže největší daňové zatížení by měli podnikatelé účtující náklady, pak zaměstnanci a nejmenší švarcky. Pro sblížení této diametrální odlišnosti by bylo nutné u zaměstnanců vyjít ze superhrubé mzdy a u švarcek významně snížit procento paušálních daňově uznatelných nákladů. 15% by mělo bohatě stačit na pokrytí otravných drobných administrativních nákladů, u průměrné OSVČ je to cca 60 tis. ročně, vyšší náklady by již měla OSVČ účtovat.

Principiálně je jeden vysoko nastavený limit podle mě špatně, to není progresivní zdanění, ale krutý trest za úspěch. Progresivní zdanění, aby plnilo svou sociální roli (když už uvažujeme v intencích programových priorit ČSSD) by mělo být pozvolnější, tj. rozloženo do více pásem s menšími nárůsty procenta zdanění. Zároveň by navrhovatel progresivního zdanění měl vyřešit otázku sociální nespravedlnosti, kterou budu demonstrovat na jednoduchém úmyslně křiklavém příkladu: bezdětný pár, každý s příjmem 95 tis. bude zdaněn sazbou 19%, takže zaplatí po slevách 31960 Kč na dani, zatímco žena s platem 190 tis. a třemi dětmi doma bude mít daň 48229 Kč. Efektivní daň u bezdětného páru při čistém příjmu (zanedbejme odvody) 79tis. Kč na osobu bude 16,8%, u matky s dětmi při čistém příjmu na osobu 35 tis. Kč bude 25,4%. Takže rodina s objektivně nižší životní úrovní bude mít o více než polovinu vyšší efektivní míru zdanění. Při Kalouskově plánu zrušit slevu na poplatníka pro vysoké příjmy to vyjde ještě hůř.

3. Má ČSSD dále bojovat za zavedení zákona o přiznání k registrovanému majetku?

4. Pokud ano, jakou sazbou zdaňovat majetky, kde není zřejmý jejich původ? Je sazba 76% přiměřená?

5. Jakou dolní hranici stanovit pro povinnost podávat přiznání k registrovanému majetku. Na straně jedné nechce občany zatěžovat byrokracií, na straně druhé dolní hranice ve výši 20 mil. Kč pro nemovitosti a 5 mil. Kč pro finanční instrumenty může být příliš vysoká. Jaká hraniceje ta správná?

Obávám se, že dobře myšlená věc nemůže fungovat. Vysoké zdanění nemotivuje k přiznání, ale k zatajení či převodu na neregistrované majetky. Navíc prokazování původu peněz v zemi prošpikované neregistrovanými akciemi, směnečným ručitelstvím a dalšími anonymními nástroji nedává velkou šanci na úspěch. V síti uvíznou maximálně malé rybičky, ty větší si v klidu zajistí jiné profesionální řešení. Navíc velký prostor neregistrovaného majetku by mohl vést ke snaze evidovat postupně další a další aktiva a tím zesílit státní dohled nad majetkovými poměry občanů s hrozbou zneužití. Smysl by toto opatření mohlo mít, pokud by se vztahovalo na celý kapitálový trh, tj. zrušení neregistrovaných akcií a jednorázového majetkového přiznání nad určitý limit majetku. Pak kontrola změny výše majetku by mohla být určitou brzdou využití prostředků z trestné činnosti a šedé ekonomiky. Rozhodně si ale tato otázka zaslouží širší diskusi a širší kontext.

6. ČSSD navrhuje zvýšit základní sazbu daně z příjmu právnických osob z 19% na 21%, je to dostatečné zvýšení anebo málo?

7. ČSSD navrhuje zavést druhou sazbu daně z příjmu právnických osob. Jak by měla být výše této druhé sazby a koho by se měla týkat? Měly by to být velké firmy ze sektoru finančnictví, energetiky a telekomunikací?

U daní z příjmu firem není úplně silná vazba mezi sazbou a vybranou částkou. Spíše by stálo za zvážení zrušení výjimečného postavení některých odvětví, zejména finančního sektoru, který není zatížen DPH. Zejména v souvislosti s plánovaným sjednocením DPH na 17,5% se daňová zátěž finančního trhu a např. trhu nemovitostí velmi vzdaluje. Vyšší sazba pro velké firmy, navíc často s nadregionální působností zřejmě příliš efektu nepřinese, spíše sníží ochotu těchto firem zdaňovat v ČR a zisky budou vyvážet do příznivějších končin. Otázka je, zda by nebyla vhodnější spíše (byť velmi nízká) obratová daň z obchodů realizovaných na území ČR.

8. Jakým způsobem má ČSSD řešit otázku OSVČ, kteří minimálně přispívají do sociálního systému? Je cestou omezení velkorysých paušálů? Pokud ano, tak o kolik?...

Řešení OSVČ je v kombinaci sjednocení vyměřovacího základu se zaměstnanci na cenu práce, sblížení sazeb pojistného a omezení nákladových paušálů znevýhodňujících podnikatele účtující náklady. Jiným způsobem čelit přesunu zaměstnanců na švarcky podle mého soudu není možné. A je to i ochrana švarcek před bídou v důchodu.

9. Souhlasíte se stanoviskem ČSSD, pro kterou je nahrazení sociálního a zdravotního pojištění daní z objemu mezd nepřijatelné?

Ano, s tím souhlasím, Kalousek si s rozdělením odvodů mezi zaměstnance a zaměstnavatele hraje, jak se mu to zrovna hodí do krámu. Když potřebuje prodat nízkou daňovou sazbu, hodí se mu odvody sloučit, aby zvýšil základ, když potřebuje zatemnit fungování solidárních systémů, tak to rozdělí a na části sloučí, aniž by se zabýval tím, zda odvod zaměstnance je např. na ekvivalentní funkci systému a odvod zaměstnavatele na solidární část. Pak by totiž zase musel buď OSVČ vyměřit i solidární část nebo je čerpání solidarity zbavit, což by mělo fatální dopady na jejich důchody. Nahrazení pojištění daní zneužil Kalousek ke snížení reálné odměny zaměstnanců a skrytému zvýšení jejich odvodové zátěže zvýšením zdravotního pojištění o 2 procentní body.

10. Měly by se daně z nemovitostí počítat jako dosud, tedy jednoduchým administrativním způsobem anebo by měly být placeny z tržní ceny nemovitostí, jako je tomu v mnoha zemích světa?

11. MF ČR navrhuje zrušit progresi u dědické daně pro majetky nad 50 mil. u nepříbuzných osob. Má ČSSD prosazovat obnovu progrese?

Daně z nemovitostí jsou typem daní, kde morální rozměr daně je naprosto potlačen ekonomickým chováním daně, tj. snadností výběru, obtížností úniku a dosažitelného objemu, případně odolnosti na výkyvy v ekonomickém vývoji. Daň z nemovitosti má smysl jako cena za poskytované služby, proto by měla být odvozena od poskytovaných služeb a ne od ceny nemovitosti. Luxusní vila stojící u prašné cesty, bez veřejného osvětlení, chodníků, obcí vybudovaných sítí, státních služeb v místě jako lékařské zařízení, předškolní zařízení a škola, případně další, by měla mít nižší daň z nemovitosti než nemovitost dokonale obklopená vybaveností. Proto odvozovat daň z tržní ceny je nemorální třetí zdanění již dvakrát zdaněného (jednou příjmovkou, podruhé DPH).

Progrese u dědické daně u nepříbuzných osob je do jisté míry omezování vlastnických práv zůstavitele, je postaven před volbu, buď odkážeš příbuznému a stát mu to nechá, nebo to odkážeš (a raději bys odkázal) tomu, kdo o tebe posledních 20 let pečoval, ale stát ti sebere 40%. Progrese u dědické daně by měla smysl v případech, kdy se nedědí ze závěti, ale z principu nepříbuzná osoba bez závěti těžko něco zdědí. 

12. Pokud bude skutečně zavedena v ČR jedna sazba DPH, má ČSSD usilovat o návrat na současnou úroveň 10% a 20%? Které položky by rozhodně neměly chybět ve snížené sazbě?

Dvě sazby DPH mají své opodstatnění jako prvek progresivního zdanění a řízení spotřeby zboží a služeb. Kromě zvířat a letecké dopravy a určitých zdravotních pomůcek kosmetického charakteru by se do snížené sazby mělo vrátit vše. Přijatelnější je varianta kombinace sazby 22% a 12% a z výnosu (35 mld. Kč) umořovat státní dluh, ne důchody.

13. Měla by spotřební daň z benzínu a nafty kopírovat její výši v sousedních zemích?

Diference je způsobena zejména levnými pohonnými hmotami na východ (bývalý SSSR a Polsko), takže se neubráníme pozici mezi dvěma poměrně odlišnými světy z hlediska ceny pohonných hmot. Jednou z cest je neustálá cenová konkurence, což povede k poklesu výběru i v zemích za západ od nás, druhou extrémní cestou je výraznější zvýšení spotřební daně na PHM, aby realizovaný výnos od občanů, kteří nemají šanci tankovat v zahraničí, pokryl případné výpadky díky přeshraničnímu tankování. Třetí cesta je rozvinout systém satelitního mýtného i na osobní dopravu a výběr realizovat přes mýto se současným razantním snížením spotřební daně na PHM. Obecně ale asi bude vhodné postupovat koordinovaně v rámci sousedních zemí. Vyšší náklady na dopravu se sice mohou promítnout v ceně zboží, ale naopak snížit nároky na stavbu dalších komunikací a rovněž podpořit místní produkci. Jednoznačně ideální řešení asi neexistuje.

14. bude lepší, když hazard zdaní stát a peníze nebudou mizet v nadacích a sdruženích spojených s provozovateli hazardu? Je sazba ve výši 21% ta správná?

Kontrolu nad výnosem hazardu by měl jednoznačně vykonávat stát. O způsobu a výši zdanění by bylo rozumné rozhodnout na základě obvyklých paktik na západ od nás.

15. Jak velkou roli by měly hrát ekologické daně v českém daňovém systému?

Především by bylo vhodné změnit název této daně, protože se nejedná o ekologickou daň, ale daň spotřebního charakteru. Samotný název vyvolává negativní asociace k ekologii, čímž ji poškozuje.

Celkově mi v materiálu ČSSD nejvíce chybí zapracování postavení rodiny a dětí v daňovém systému. Neustále se s příjmem osob nakládá jako s individuální záležitostí a dítětem jako osobní zálibou, ačkoliv je to příjem ekonomické jednotky rodina a výchova dítěte je investice do budoucnosti. Neřeší naprosto absurdní nastavení slevy na dani odlišné pro dospělého a dítě, bezdětný pár si uplatní vyšší slevu na dani než matka se dvěma dětmi. O důchodci s dítětem ani nemluvě, ten např. na daňový bonus nemá šanci dosáhnout.

Druhým podstatným nedostatkem je absence nástrojů a rozvaha, jak dosáhnout vyrovnaného hospodaření státu. Bez tohoto upřesnění je proklamace o vyrovnaném rozpočtu do roku 2017 nedůvěryhodná.